CZ EN

Kontaktujte nás

Podzimní Točná

11. 05. 2012, autor: Lukáš Turek
účastnící akce: Lukáš Turek

Točná plná listí opět nezklamala!

   I když počasí minulej tejdnen zrovna nepřálo a vypadalo to, že sezóna je u konce, opak byl pravdou a dostali jsme ještě nabídku k dalšímu pojezdu. Klasicky je nutno vyřešit kam, a tak po dlouhých debatách se dostáváme od Kralup, přes Vápenku až na Točnou. Přeci jenom je to nejblíž a navíc tam teď Silácká crew udělala moře práce, a tak je teď Točná alespoň dle mého názoru nejlepší co kdy byla. Přibyly tu slušivé dirty příjemných rozměrů, dále překážka, kterou jsme pracovně nazvali Crankworx a celkově tu máš na výběr snad tisíc lajn.

   Na místo přijíždím první, nikde nikdo, a tak beru koště a vymetám listí všude kde se dá, protože ať to musí znít opravdu neuvěřitelně je v lese na podzim tuna listí.:) Poté doráží celkem slušná tlupa ve složení táta Crash ( o tomhle bikerovi Vám řeknu něco víc v jiným reportu, protože on si to určitě zaslouží), čerčanskej Hárwy, skoro místní Pomeranč (teda teď už vlastně švestka, pardon), Kubas a taky Kuba Vencl Junior. (promiň, neznám tvé jméno, ale bike Rose po Kubovi mi jasně utkvěl v paměti). Doláďujeme ještě další tuny listí a jdeme na to.

 

 

   Volba padá na klasický lajny, které skoro všechny vedou přes první celkem macatej dirt, Kubas bere do ruky foťák a začíná menší fotosession. Když už se tak nějak rozhejbáme, začne trochu pokapávat a už si všichni myslíme, že je konec. Snad každý si v duchu přeje, aby vylez ten mozol na obloze a dalo se zase jezdit. Naše přání je nám vyslyšeno a ono opravdu svítí! Ale jak už to tak klasicky bejvá, když něco strašně chceš a pak to najednou máš, tak to zase nechceš. A to by se dalo říct, že byl i náš případ. Slunce pralo jako nikdy, ovšem problém byl v tom, že když spojíš pohybující se objekt, prudké těsně nad obzorem poležené slunce a stromy skrz, které tento sluneční svit proplouvá, dostaneš jakýsi stroboskop, který by ti zaviděla nejedna  vesnická diskotéka. Někdo si toho ani nevšim (holt tak se pozná pořádný diskoboy), někomu, jako například mně, to celkem vadí (přeci jenom už nejsem nejmladší a doba, kdy jsem byl každej pátek a sobotu v záři reflektorů je ta tam).  Nicméně se nakonec tak nějak všichni shodujem, že půjdeme spíše do spodní části tratě na trenínkový stépo, kde tolik nesvítí. Zde se každej snaží ze sebe dostat maximum, vyzdvihnul bych Pomerančovo výborně naučený báro, i když jednou mu to trochu podjíždí na záďáka a je z toho málem vyraženej dech. Crash naštěstí nedostává svého jména a po kratším hecování taky zandavá protoč řidla. A když už všichni točej těma řidlama, řikám si, že to musím dát taky, přeci jenom na fullu to celkem šlo. Parkrát se musím přemlouvat, ale nakonec až překvapivě dobře to tam házím a vklidu odjíždím. Sice na mi jeden pokus nevychází, špatně chytám a reju držkou hlínu, ale nevzdávám to a další pokusy jsou zase v pohodě. Začíná se stmívat a ježdění je tento den u konce. Balíme to a pocitem výborně stráveného prosluněného dne s partou kámošů valíme dom.

   Nezbývá než poděkovat Silák crew za skvělou trať a Kubasovi za výborné pořízení i úpravu fotek, díky!

Fotogalerie

česky english